Pottengerovy kočky

Francis Pottenger byl doktor humánní medicíny. Byl spoluzakladatelem sanatoria pro nemocné tuberkulózou. Chtěl vědět, co jeho pacientům pomůže k uzdravení, a mimo jiné se zajímal o to, jak můžou tepelně upravené potraviny ovlivnit naše (lidské) zdraví. Předpokládal, že syrové, tepelně neupravené jídlo, je zdravější pro lidský organismus, zvlášť byl přesvědčen o tom, že nepasterizované mléko je velice zdravé.

V sanatoriu byly i laboratorní kočky, tyto kočky byly krmené zbytky z jídelny a částečně i masem z nedaleké farmy. Během svého působení v sanatoriu si Pottenger všiml, že skupina laboratorních koček, které byla živena syrovou stravou (svalovinou, orgány a kostmi) vypadá mnohem zdravěji než skupina, která byla krmena vařenou stravou. A to se stalo podnětem pro zahájení experimentu o vlivu syrové a tepelně upravené stravy na kočičí (potažmo lidský) organismus.

Pottengerův výzkum trval 10 let (1932-1942), účastnilo se ho přes 900 koček, přičemž výzkum byl zaměřen na 4 generace koček.

Současně probíhaly dva výzkumy: Jeden byl zaměřen na maso vařené vs. syrové. Ten druhý na mléčné produkty zpracované vs. nezpracované.
V „masovém“ výzkumu krmili jednu skupinu koček výhradně syrovou stravou (2/3 syrového masa, 1/3 nezpracovaného mléka plus olej z tresčích jater), druhá skupina dostávala tepelně upravenou stravu (2/3 vařeného masa, 1/3 nezpracovaného mléka plus olej z tresčích jater). První skupina dobře prospívala a ve druhé skupině začaly postupně vznikat zdravotní potíže.

· U první generace koček z druhé skupiny se ke konci života začaly vyvíjet degenerativní choroby;

· U druhé generace koček z druhé skupiny byly příznaky degenerativních chorob přítomny již ke konci života;

· U třetí generace koček z druhé skupiny byla tato degenerativní onemocnění přítomna už v mladém věku, koťata se rodila slabá, slepá (tím se nemyslí slepé novorozené kótě, ale kotě které i nadále zůstane slepé), koťata měla vysokou úmrtnost. Některé kočky již ani neměly rozmnožovací schopnosti a neprodukovaly potomstvo. Samice začaly být agresivní a samci naopak příliš mírní.

· Čtvrtá generace již byla poslední a kočky vymíraly…

„Mléčný“ výzkum měl podobný výsledek.

Proč vlastně kočky krmené tepelně upravenou stravou onemocněly a vymíraly? Skupina koček, která dostávala tepelně upravenou stravu a pasterizované mléko trpěla nedostatkem taurinu (tepelná úprava ničí v potravinách taurin). V době výzkumu již sice vědci taurin objevili, ale ještě se nevědělo, že taurin je pro kočky esenciální (základní, nutnou) látkou, které jejich tělo potřebuje a které samo neumí syntetizovat (vytvářet). Problémy, které způsobila tepelně zpracovaná strava, vznikly na základě toho, že tato strava neobsahovala taurin (taurin se ničí tepelnou úpravou a mléko, i když nepasterizované, taurin prakticky neobsahuje). Potíže, které kočky měly, právě souvisely s nedostatkem taurinu, protože taurin podporuje zdravý zrak, je nutný pro zdravé srdce a rozmnožovací funkce.

Pottenger z toho odvodil, že i pro lidi je mnohem prospěšnější mít jídlo tepelně neupravené než tepelně upravené. Má to ale háček. Ve svém výzkumu Pottenger použil kočky, což jsou obligatorní masožravci, ale závěry výzkumu pak aplikoval na lidi, kteří jsou všežravci. Nutriční potřeby obligatorního masožravce se výrazně liší od nutričních potřeb všežravců. Což znamená, že výsledky tohoto studia nelze aplikovat na lidi.

Ať už závěry vyplývající z tohoto studia byly jakékoliv, tak pro nás je důležité vědět, že kočky jakožto obligatorní (striktní) masožravci potřebují syrovou, masitou stravu, aby dobře prospívaly a byly zdravé. Je to naprosto nezbytné, a tak dopřejme kočkám to nejlepší, nejvhodnější a tím pádem i nejzdravější.